Hasiči

1. ledna 1898 založili zdejší občané na popud F. Machače, t.č. vojenského kaplana ve Žlebech, hasičský sbor. Za členy se přihlásilo 24 členů. Za starostu hasičů byl zvolen Václav Řehák, majitel mlýna a cihelny, za velitele Vincenc Písař, hostinský. Obec se na založení nepodílela. K vybavení zakoupil sbor za 640 zlatých na dluhopis stříkačku, dále 2 berlovky, 1 žebřík, 8 košů na vodu, 2 pochodně a 2 lucerny. Výzbroj a plátno na oblek zakoupili za 251 zlatých 96 kr. Na úhradu dluhu sbor konal sbírky mezi občany a pořádal taneční zábavy. Stříkačka byla nejprve uložena v hospodě "pod sklípkem", pak v obecní váze, v roce 1908 byl postaven obecní domek čp. 80, kde bylo mimo jiné i skladiště hasičského nářadí.

Za 1.světové války byla činnost zastavena. Po válce pokračují v práci, uspořili si 14 000 Kčs a proto v r. 1931 zakoupili motorovou dvouválcovou stříkačku a 140 m hadic. Tentokrát jim sice přispěla obec a honební společnost, ale přesto byli opět zadluženi.

V roce 1956-1958 byla přistavena k čp. 80, kde v té době byla úřadovna MNV, hasičská zbrojnice, a to na pozemku vykoupeném od manželů Uličných.

Roku 1978 vykoupil MNV stodolu u čp. 37 od p.Horáčka. Roku 1979 byla zahájena výstavba, ukončena byla r. 1984 zhotovením fasády, otevření v r. 1985. Práce se prováděly převážně brigádnicky. Zbrojnice a schůzovní místnost jsou v této budově dodnes. Od r. 1990 hradila vybavení hasičů, stavební úpravy apod. obec Bítovany. Upravily se podlahy, zavedlo se plynové topení, r. 1999 obec zakoupila novou stříkačku.

Celkem je evidováno 27 členů Sboru dobrovolných hasičů, z nich byla zřízena zásahová jednotka v počtu 13 mužů. Starostou sboru je od r. 1987 František Dostál. Velitelem hasičů byl jmenován Jaroslav Zamazal.

Požáry, které zaznamenala kronika a ze vzpomínek pamětníků:

• 25.5.1918 odpoledne vypukl požár v čp. 42, jehož majitelem byl Jan Dalecký. Budova, zásoby sena, slámy, dřeva i uhlí lehly popelem. Ze členů rodiny nikdo nebyl doma. Škoda byla odhadnuta na 100 000 Kč, majitel v tu dobu však nebyl pojištěn.
• 4.11.1920 hořelo v čp. 39 (Svoboda - Strouhal). Požár zničil vše co bylo na půdě.
• 27.7.1926 časně ráno vznikl požár ve mlýně v čp. 17 Fr. Zeleného. Jednak ohněm, jednak při hašení bylo zničeno mlýnské zařízení. Požár byl uhašen motorovou stříkačkou hasičů z Lukavice.
• V noci ze 3. na 4.6.1927 sjel blesk do budovy čp. 58 Fr. Jeřábka. Vzniklý požár se podařilo zdejšímu sboru uhasit, shořel však vrch stavení a hospodářské zásoby na půdě. Většinu škod uhradila pojišťovna.
• 20.1.1933 vyhořelo stavení čp. 32 Jos. Vobořila. Shořel celý vršek domu, uskladněná úroda, ohořely stroje, udusily se slepice. Ještě celý týden chodili hasiči hlídat spáleniště, protože při závanu větru se oheň znovu rozhoříval.
• 8.3.1933 vyhořelo stavení A. Vohradníka, čp. 84. Obě škody uhradila pojišťovna.
• 7.5.1933 postihlo nejprve obec i široké okolí ničivé krupobití, ráno 8.5. vypukl veliký požár v mlýně čp. 17 Fr. Zeleného. Prohořela eternitová střecha, shořely všechny zásoby a stroje. Škoda činila asi 1/4 milionu. Hasili místní sbor i občanstvo a hasičské sbory z Kunčího, Zaječic a Lukavice. Pojišťovna zaplatila škodu ve výši 191 000 Kč.
• 1939 - úderem blesku shořela stodola u čp. 10, u Šustrů.
• V listopadu 1954, hořel Psotův mlýn čp. 34, a to obytná část i mlýnská budova, která však již byla mimo provoz.
• 3.12.1970 hořelo čp. 15 - Zamazalovi, hořela zadní část domku. Traktor JZD ihned přitáhl hasičskou stříkačku, kterou se však nepodařilo dát do chodu, a tak oheň uhasili až požárníci ze Zaječic a z Chrasti.
• 29.12.1982 hořela maringotka u kravína. Toto byl poslední požár v obci a přejme si, aby tomu tak bylo i nadále.