Obec Bítovany
oficiální stránky obce
Obec Bítovany
Obec Bítovany
Obec Bítovany

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Almanach do roku 2000 > Hospodářský život obce > Zemědělství

Zemědělství

Život vesnických obyvatel byl vždycky úzce spjat s půdou. Po vzniku první republiky v r. 1918 bylo rozdělení půdy čili pozemková reforma, jednou ze zásadních věcí, kterou vláda provedla, a to podle zákona ze dne 11. června 1919. V Bítovanech se týkala dvora Fr. Jos. Auersperka, který byl vlastníkem 210 ha půdy (vlastnil více půdy, než celá vesnice dohromady). Část půdy byla vykoupena dlouhodobými pachtýři do jejich vlastnictví. 98 ha bylo přiděleno drobným žadatelům,celkem 93 přídělů vč. veřejných statků (tj. cest), a to občanům Bítovan, 15 žadatelům ze Žumberka, 1 ze Zaječic, 1 z Orle, 1x obec Orel, 1x obec Bítovany. Tato část byla nejdramatičtější. V dubnu 1922 byl zaměstnanci dvora v čele se šafářem Fr. Ceralem , poklasným J.Řezníčkem a polním hajným F. Vaškem proveden výstražný útok na důvěrníka Domoviny Jana Daleckého (Domovina čsl. domkařů byl spolek, který se nejvíce podílel na reformě). Zaměstnanci i s dětmi byli ozbrojeni motykami a kopáči a vyhrožovali důvěrníkovi, že se reforma nesmí provádět. Přes toto násilí příděl proběhl. Za ha půdy platili zájemci 3 900 Kč. Obec získala do vlastnictví stavební místa, která hned r. 1923 za přídělovou cenu zájemcům rozprodala. Na bývalé panské půdě je v Bítovanech postaveno 35 domů.

Dvoru zůstalo 104 ha půdy. O tento zbytkový statek měl zájem tajemník Auersperka Herold. Po zásahu Domoviny byla v r. 1926 i tato půda rozdělena drobným žadatelům, z nichž největší části získali: hospodářský adjunkt Jiří Schmoranz, výměra 14 ha a Josef Novotný, válečný invalida, 17 ha. Celkem bylo provedeno 122 přídělů, u toho bylo 20 zájemců ze Zaječic, 1 z Orle, 1 z Lukavice, ostatní místní. Za ha zaplatili zájemci 4 500 Kč. Příděl probíhal do r. 1929.

A tak zde snad ke každému domku patřilo kousek políčka, chudší rodina držela kozu, další si již mohl dovolit kravku. V době sezónních prací na pole vyjíždělo ve vsi až 17 párů krav. Koní bylo ve vsi před r. 1945 18 ks, po 2 vlastnili: Tesař, Alinče Jan, Schmoranz, Novotný ze dvora, Machač AI., 1 koně měli řezníci Dvořák , Kopečný a Jeřábek a pak Koutský, Psota, Dalecký Fr., Zelený Fr., Mudroch. Z Bítovánek měli koně Novák St. a Dalecký J.

Zákon prezidenta E.Beneše o konfiskaci majetku Němců, zrádců a kolaborantů z června 1945 se naplňoval i u nás. Byl zkonfiskován majetek Dr. Josefa Karla Trauttsmandorffa, majitele velkostatku Nasavrky a cukrovaru ve Slatiňanech, bytem Slatiňany ( zámek), byl to zeť Auersperka Jednalo se o necelý 1 ha půdy a rybník Farář. Cukrovar přešel do národní správy a požádal o přidělení pozemků u řepného nakladiště u železnice (69 a), obec Bítovany obdržela 2 cesty (12,5 a), což byl bezplatný příděl. Frant. Kabele získal za 300 Kčs 8,6 a, A. Pelikán za 100 Kčs 85 m2.

O rybník zažádal Alois Psota, žádost odůvodnil následovně: „Rybník jsem měl před 1. sv. válkou najmutý a r. 1925 byl mně prodán. Pozemkový úřad však smlouvu neschválil a velkostatek pak sám rybník užíval. V r. 1932, když obec na koupi nereflektovala, byl jsem stát. pozem. úřadem označen kupcem a také jsem jej koupil, než však došlo k vyhotovení trhové smlouvy, došlo k válce a rybník zůstal v držení velkostatku".

Dále o rybník požádala obec Bítovany se zdůvodněním, že o koupi se zajímala již v r. 1931, ale pro požadovanou vysokou částku (23 000 K) od koupi upustila. Rybník chtěli pronajmout rybářskému spolku a výnosem krýt obecní výdaje. Rybník však byl přidělen 21.9.1945 Československým st. statkům se sídlem v Praze, 27.7.1948 jej pak přijalo ředitelství St. lesů a statků v Litomyšli (nyní jej vlastní St. rybářství Hluboká n. Vltavou).

23.2.1949 byl přijat zákon o JZD. V obci proběhly 2 neúspěšné pokusy o založení.

25.10.1952 byl Josef Novotný, jako samostatný zemědělec, odsouzen pro neplnění dodávek k 1 roku vězení a propadnutí jmění, což se ihned stalo. 26.11.1952 rozhodl Okresní soud v Chrudimi o vystěhování tzv. vesnických boháčů, což byli manželé Josef a Božena Novotných a
synové Josef (24 let), a Vladimír (22 let) z čp. 62. Byli přestěhováni do Honbic. Majetek byl dán do správy MNV. Většina majetku (dobytek, zásoby) byla prodána během roku 1953 zájemcům z řad soukromníků z obce Bítovany, stroje zakoupili jak místní občané, tak JZD Zaječice, Lukavice a Podlažice, všechny věci za 1/4 odhadní ceny i méně.

Podle vyjádření pamětníků se jednalo o pracovité lidi a dobré hospodáře. Pan Novotný ale odmítl zakládat družstvo a vystěhování bylo nejspíš důsledek. V Honbicích začali pracovat v JZD a byli mezi nejlepšími pracovníky. V r. 1991 byl Josef Novotný rehabilitován (zemřel v r. 1974), dvůr čp. 62 s pozemky získali v restituci zpět synové Josef a Vladimír, r. 1994 jim byla Pozemkovým fondem poskytnuta náhrada za odebraný inventář. Usedlost čp. 62 prodali v r. 1997 panu Františku Pilnému z Chrudimi.

V čp. 4, u Malinu, byla zřízena pobočka Strojní a traktorová stanice Slatiňany, která za úplatu   prováděla pro zájemce mechanizované zemědělské práce. V lednu 1958 se na vlastní žádost přestěhovala do Lukavice.

Založit JZD se podařilo až 16.5.1957. Družstvo mělo 17 členů, obhospodařovalo 73 ha  zemědělské půdy, z toho 66 ha orné. Za předsedu byl zvolen Stanislav Štech, čp. 30 (zůstal jím do r. 1964) a zároveň dělal vedoucího rostlinné výroby. Místopředsedou se stal Miroslav Paulus, zootechnika dělal František Jeřábek, skladníka Alois Machač, účetního Josef Alinče. Další, dosud soukromě hospodařící rolníci, se postupně přidávali, 1.1.1958 měli 103 členů, výměru 268 ha zem. půdy. JZD vlastnilo i budovy bývalého dvora, ale místo jim již nestačilo, a proto byl kopec před dvorem, tzv. „vinice" srovnána buldozery do roviny a prostor využit pro rozšíření.

1.1. 1961 vstoupil do JZD poslední soukromý rolník Vincenc Svoboda z čp. 14 s výměrou 5ha. V představenstvu byli: F. Dalecký, F. Koucký, F. Lichtenberg, K. Alinče, A. Capoušková, F. Čechlovská, J. Mudroch, M. Brýdlová, K. Dostálová, L. Štursová. V srpnu splnilo JZD jako první v kraji Hr. Králové dodávky obilí. Dojičky v kravíně se dlouho bránily myšlence využívat elektrické dojení. Teprve v tomto roce bylo dáno do provozu. Dojivost byla 4,75 1 na kus. Na Remízi mělo družstvo 2 drůbežárny, byly zrušeny v roce 1971.

Mezitím již v celé republice probíhalo slučování sousedních JZD. V r. 1961 se měla sloučit JZD Zaječice a Bítovany. Po prověrce hospodaření obou bylo sloučení odloženo, protože Zaječice se nevyrovnávaly s úkoly tak dobře jako naši zemědělci.

Ke sloučení došlo r. 1964, ale s JZD Žumberk a jejich místní částí Častkov a Prostějov. Byl přijat název JZD Bítovany na Holetínce. Celková výměra činila 675 ha. Novým předsedou byl zvolen František Dalecký.

V r. 1964 byl dokončen nový kravín, kam byl ihned sveden dobytek z chlévů od Jeřábků, od Psotu a ze starého chléva ze dvora. Celkem 83 ks krav, 50 ks jalovic a 53 telat. Družstvo vystavělo ocelokolnu (1968), provádělo meliorace (1970), vybudovalo opravárenské dílny (1971), garáže pro stroje a traktory, které dosud parkovaly v čp. 4 u Malinů (1966). Rozšiřoval se strojový park. Negativně se začal projevovat nedostatek pracovních sil, v r. 1972 byla 1/3 členů v důchodu.

13.12.1974 se konala v sokolovně v Chrasti slučovací schůze JZD Bítovany, Orel, Řestoky a Zaječice. Předsedou byl zvolen J. Kozák. Z hospodářských výsledků za r. 1974 uvádím výnos pšenice  43,8 q/ha, dojivost 2 779 l/kus. V letech 1974 - 1980 se poměrně velká částka peněz věnovala do fondu kulturních a sociálních potřeb, z nichž byla hrazena i tuzemská a zahraniční rekreace zemědělců a pionýrské tábory pro děti (např. v r. 1980 se rekreovalo 177 lidí, 27 dětí bylo v táboře). V r. 1981 pracovalo v JZD 42 lidí z Bítovan. Toto JZD skončilo svoji činnost v r. 1992. Následně z něj byly vytvořeny 2 samostatné subjekty a to Orzes se sídlem v Orli a Milza, družstvo pro zem. podnikání a obchod, se sídlem v Zaječicích. Hospodářské budovy stojící v Bítovanech zůstávají Milze (opravárenské dílny, sklad obilí, výkrmna ml. dobytka, výkrmna prasat). Většinu půdy pronajali vlastníci taktéž Milze. Dále sdružuje ještě pozemky Řestok, Chrasti, Orle, Žumberka. Obhospodařuje celkem 1 260 ha půdy, zaměstnává 93 lidí. Předsedou byl zvolen ing. Jaroslav Bartoš. Postupně se družstvo reorganizuje, snižuje se počet pracovních míst. V dnešní době má podnik 52 zaměstnanců (z toho pouze 9 z Bítovan). Za r. 1999 dosáhli výnosů pšenice 43 q, dojivosti 5 212 l/ks. A jako většina zemědělských podniků dnešní doby se potýká s nedostatkem finančních prostředků.