Obec Bítovany
oficiální stránky obce
Obec Bítovany
Obec Bítovany
Obec Bítovany

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Almanach do roku 2000 > Životopis naší krajiny > Návrší a kopce

Návrší a kopce, též pole kolem Bítovan, křovitý terén

Do tohoto „náhorního" biotopu patří především kopec „Homol" a návrší „Remíz" spolu s přilehlými křovinatými svahy. Suchý a kamenitý terén ni zvolila jiná „společnost".

Část severního svahu „Homole" pokrývá poněkud cize působící hájek trnovníku akátu, na temeni „Kopce" pak roste chaoticky skupina zplanělých třešní a slív s několika duby, dále třešeň ptačí a místy skupinky břízy bradavičnaté. Až do roku 1999 byl „Kopec" pokryt mimo to hájky hlohu obecného, které byly vzhledem ke spále ružovitých (zákeřná choroba ovocných stromů) vykáceny.

Celou plochu „Kopce" nyní využívají křovinaté porosty trnky obecné, bezu Černého, růže šípkové a dnes již téměř všude ostružiníku křovitého (několik poddruhů), z jihu pak v menší míře se rozrůstají kromě šípků též svída krvavá, ptačí zob černý, zimolez a další. U zemědělských budov rostou též obě pohlaví vrby jívy.

Také zde, na vyprahlém „Kopci", je možné najít za deštivých dnů houby, na jaře špičky česneková špička trávní, v květnu čirůvky bylinky. Severovýchodní část Kopce, kde více hospodaří zem. družstvo, pokrývá nesourodá směs polních plevelů a tzv. rumištní rostlin. Dobře tu prospívají lebedy a merlíky i mléče růz. druhů, locika kompasová, lopuch pavučinatý, oba druhy kopřivy, svízel přítula, sv. ostrý, sv. jarní a další. K západu a jihozápadu najdeme v suchém travním porostu léčivky - třezalku tečkovanou i skvrnitou, mochnu nátržník, m. stříbrnou, řebříček lékařský, svízel syřišťový, nápadně růžovou jehlici trnitou, kakost smrdutý, v akátovém hájku hojně vlaštovičník větší. Z rumištních rostlin se zde vzácně vyskytují pryšec chvojka, knotovka bílá, hluchavka nachová, blín černý, kopretina vratič, pelyněk Černobýl, kuklík městský, divizna knotová a div. sápovitá. Na mnoha sušších místech kopce roste pěkný hvozdík kartouzek, bika ladní, v okolí kopce při cestách velké množství čekanky obecné a bleděmodrého kakostu lučního.

Z živočišné říše se tu vyhřívá velmi četně slepýš křehký, ještěrka obecná z teplokrevných živočichů se hojně vyskytují ježek obecný, bažant obecný a zajíc polní. Z chráněných druhů hmyzu je třeba zdůraznit širší výskyt mravence trávního, čmeláka skalního a zejména otakárka fenyklového, který se, ač chráněný a vzácný, zde rozšířil.

Kopec bohatý porostem keřů je domovem mnoha druhů ptáků, jejichž výskyt je třeba rozšířit i na lokalitu Remíz a křovité svahy a terasy v okolí. Z nich jsou nejrozšířenější vrabec polní a vrabec domácí, pěnkava obecná, zvonek zelený, sýkora koňadra, sýkora modřinka, rehek domácí. Velmi vymizeli strnadi a zmenšily se počty vlaštovek - jiřiček. Zvýšily se stavy straky obecné a hrdličky zahradní. Na jaře se pravidelně objevuje kukačka obecná a s výskytem třešní dochází k invazi špačků. V zimě přilétají pravidelně havrani i vrány.

K popisu druhů hmyzu, který obývá tento biotop (včetně břehů a strání), patří též brouci hrobařík obecný (Remíz), hrobařík černý, běžné druhy střevlíků, z motýlů pak běžné druhy baboček, vřetenušek a okáčů. Dále tu žijí perleťovec malý, vzácný perleťovec kopřivový, bělásek hrachorový, bělásek řeřichový. Z nočních motýlů zde poletují: stužkonoska olšová, stužkonoska švestková (vzácná), lyšaj páví oko, bourovec švestkový, na Remízi pak lyšaj šeříkový, ostruháček dubový a vzácnější bekyně velkohlavá.

Kromě vyjmenovaných (nejčetnějších) druhů ptáků je třeba uvést ještě tyto: vlaštovka obecná (ubývá), skřivan polní, čejka chocholatá, koroptev polní (vzácná), hrdlička divoká, vrána obecná šedá, kavka obecná, drozd kvíčala, strakapoud velký, žluna obecná, mlynařík dlouhoocasý, zvonohlík zahradní, stehlík obecný, strnad obecný (ubývá), konopka obecná, rehek zahradní, sýkora babka, ťuhýk obecný i ťuhýk šedý, dlask obecný, lejsek šedý, pěnice pokřovní, pěnice černohlavá. Vzácně na tahu či přeletu se objevují ořešník obecný, v zimě čečetka zimní a brkoslav severní, na jaře dudek chocholatý. Z dravců se zde vyskytují káně lesní (remíz), káně rousná, poštolka obecná, sýček obecný a kalous ušatý.

Kromě vyjmenovaných savců žije zejména v polních lokalitách a kravinách srnec obecný, sysel obecný a vzácně též křeček obecný, hojně pak hraboš polní a lasička obecná. Často se vyskytují kuna skalní, tchoř obecný a místy liška obecná. V noci zde poletují netopýři (zejm. netopýr ušatý).

Dosti ojedinělou přírodní lokalitou je návrší „Remíz", vyvýšené jihozápadně. Pokrývá je porost starých dubů, habrů a buků (dub zimní, habr obecný, buk lesní). I v tomto malém lesíku rostou houby. Vzácně se tu vyskytují při kořenech dubů pstřeň dubový a při zemi úzký kyj jazýčkový. V létě tu běžně roste hřib žlutomasý - „babka", hřib dutonohý, bedly červenající, někdy i holubinky (např. h. révová, h. jahodová) a též pečárky. Z nich se objeví občas i velmi vzácná zvonovitá pečárka vzácná. Na jaře se pak na svazích kolem Remíze někdy ukáže i smrž jedlý, v květnu pak pravidelně mezi trnkami hloučky čirůvky májovky.

Křovitý podrost trnek a hlohů obklopuje nejen Remíz, ale rozšiřuje se k jihu a k jihovýchodu na svahy k Bišovce a na několika místech na svažitém terénu směrem k Lukavici. Zde vytváří spolu s šípky a ostružiníkem křovitým, bezem černým, svídou krvavou a dalšími keři ideální úkryt pro polní zvěř. Místy tu roste i javor babyka.

Výčet živočišných druhů odpovídá popsaným poměrům na kopci Homole. Zvláště hustě porostlý těmito keři je prostor po bývalé drůbežárně, kde z neproniknutelné houště vyrážejí skupiny jasanů, třešně ptačí, plané hrušně a ořešáky. Zvláštností této stráně je hojný výskyt hlemýždě zahradního, více druhů páskovek (pásk. křovitá) a plzáka lesního.

Výskyt trav a bylin zde doplňuje porost a ostrůvky vyšší zeleně na zmíněných svazích k Lukavici, porůstající cesty a terasy mezi poli. Mezi ostružinami (více poddruhů) a šípky zde rostou skupiny bříz, jabloň lesní (planá), topol osika, svída krvavá, krušina olšová, bez černý, kalina obecná, jeřáb obecný a další, zejména hloh obecný, jasan ztepilý.