Obec Bítovany
oficiální stránky obce
Obec Bítovany
Obec Bítovany
Obec Bítovany

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Almanach do roku 2000 > Bítovánky

Nejstarší historie Bítovánek

Bítovánky se nemohou chlubit tak dlouhou historií jako Bítovany. Lze předpokládat, že prvních šest chalup, dnes číslo 1 - 6, bylo postaveno v letech 1703 - 10. Tehdy bylo všech šest chalup ukryto ve velké bažantnici, která se prostírala po polích od silnice vedoucí dnes na zastávku ČD až k lesu.

Proto také první název osady je "Wes w stareg Bittowanskeg Bažantnicy". (Dokladem je gruntovní zápis z roku 1738 a matrika fary žumberecké).

Pozdější názvy byly Bittowanek, (Sommer) Klein Bittowan, Malé Bítovánky a počínaje 19. st. Bítovánky. Chalupa č. 1 (číslování provedeno v roce 1771) sloužila až do roku 1823 jako obydlí panských myslivců a hlavně bažantníků. Dohlíželi i na rybníky, bylo v údolí potoka pod Bítovánkami v minulosti třináct.  Hráze bývalých rybníků jsou dosud patrné a v nedávné době jich bylo pět obnoveno. Vrchnost nerada nechávala hajné na jednom místě příliš dlouho, aby nedošlo k přílišnému sblížení se sousedy, a tak se tu vystřídala řada rodin. Od roku 1721 tu bydlel hajný Antonín Wolf, toho vystřídal před rokem 1738 Ant. Wirt. V roce 1738 byl hajným Jiří Kacafírek, kterého vystřídal před rokem 1774 Václav Vacek a už v roce 1776 je veden jako držitel chalupy Matěj Čech. Jeho rodina zde sloužila jako rodina knížecích hajných až do roku 1823, kdy hájovna v Bítovánkách  přestala existovat. Chalupu kupuje Jan Jirek. Od jeho potomků Jan Dalecký kupuje chalupu 24.3.1862. Ten je zakladatelem rodiny Daleckých z Bítovánek. Do Bítovan přišel už v roce 1849, když se oženil s Marií Horáčkovou z Bítovan č. 35.

Chalupa č. 2 je jedinou chalupou v Bítovánkách a snad i v Bítovanech, která se může pochlubit tím, že v ní sídlí nepřetržitě jeden rod. Prvními známými držiteli byli Jakob Bartoš a jeho žena Ludmila. Jejich dceru si v roce 1736 vzal Martin Novák z Dubové, a to je počátek rodiny Novákovy v Bítovánkách.

Když v roce 1738 byly chalupy v Bítovánkách předány do dědičného držení, byly zatíženy poddanskými povinnostmi vůči vrchnosti: roční činží 12 zlatých a v čas jarní a podzimní setby, při dělání a sklízení sena a otavy, jakož i při rybníků lovení 2 dny pěší roboty týdně.

Prvními obyvateli chalupy č. 3 byli Jiří a Dorota Michálkovi. První zápis o této rodině je už v roce 1717. Chalupa pak přechází na Daniela Richtra, který se oženil s dcerou původního majitele. Přestože se v roce 1738 stal majitelem chalupy Václav Hruška, držiteli chalupy je rod Richtrů až do roku 1839. Tehdy koupil chalupu Matěj Kacafírek. Už v roce 1850 je chalupa opět prodána a sice Janu Žemličkovi. Zajímavostí je, že Matěj Kacafírek koupil chalupu za 900 zlatých stříbrné měny, ale v roce 1850 ji prodává za 1200 zlatých. Chalupa už v roce 1857 mění majitele. Jsou jimi Fr. a Frant. Louvarovi, kteří v roce 1861 chalupu prodávají F. a Anně Vrběcké - tentokrát za 1800 zlatých. V roce 1883 přichází na chalupu zakladatel rodu Jožákových - Jan Jožák z Mezhoře.

V roce 1713 bydlel v chalupě č. 4 Jakob Skvrně a jeho žena Dorota. V roce 1739 chalupu kupuje Petr Slavíček. V roce 1784 se v chalupě objevuje další jméno. Jejím rodina Václava a Kateřiny Polívkových. Dalším majitelem je Petr Bakeš, který chalupu koupil v roce 1795. Jeho rodinu vystřídá v roce 1825 František Pilný. Tato rodina zde bydlela déle, až roku 1893 byla chalupa převedena na Jana a Annu Novákových. Dceru Jana Nováka si vzal Fr. Profous z Čekova v roce 1927, a to je počátek tohoto rodu v Bítovánkách.

Prvními držiteli chalupy č. 5 byl rod Lupoměstských, ale už v roce 1738 ji získal do dědičného držení Václav Novák, i když zde rodina Lupoměstská ještě roku 1753 bydlela. Ten předal r. 1766 chalupu svému zeti Matěji Pilnému a ten v r. 1801 opět svému zeti Fr. Sadílkovi: Od něho kupuje r. 1827 chalupu M. Kacafírek. V roce 1875 bylo vlastnické právo převedeno na manžele Pospíšilovy, kteří je už v roce 1881 převedli na Jana a Fr. Jožákovy. Jejich dcera se provdala za Josefa Kovárníka z Podlažic. V majetku této rodiny zůstal až do roku 1960, kdy zde krátce bydlela rodina Oldřicha Štecha, původem ze Zaječic. Ta ji prodala rodině Horníkově a ta dnešním majitelům rodině Bořilových.

Chalupě č. 6 se říkalo Coufalovská podle prvních majitelů. Když v roce 1738 rozprodával hrabě Václav Carreto z Milesína chalupy, nekoupil ji V. Coufal, ale Jiří Kautský, jehož rod vlastnil chalupu až do roku 1807. Ten ji prodal Fr. Charvátovi, ale ještě téhož roku chalupu kupuje Jan Krtička. Ani tento rod zde nebyl dlouho. V roce 1820 kupuje chalupu rodina Rajtrova (bydlela tu už v roce 1815). Ta zde bydlela až do roku 1866, kdy o svůj majetek přišla a novými majiteli se stal rod Bakešů, původem z Bítovan č. 5. Jméno Mutr se na chalupě objevilo až v roce 1921, kdy se Václav Mutr z Dolního Holetína oženil s Marií, rozenou Bakešovou.

Domek č. 7 postavili v roce 1903 manželé Svobodovi ze Zaječic, ale nikdy zde nebydleli. Tak se zde objevuje jen řada jmen nájemníků: Němcovi, Medunová, Jeníčkovi, Štěpánovi. Posledním majitelem je rodina Novotných.

U domku č. 8 je situace opačná. Ten postavil kolem roku 1907 Fr. Novotný a jeho žena Anna. Potomci těchto majitelů sídlí v domku dodnes.

Pestřejší, i když také krátkou historii má domek č. 9. V roce 1906 ho postavili Alois a Anna Němečkovi. V roce 1929 bylo vloženo vlastnické právo na manžele Uchytilovy. V držení potomků této rodiny byl domek až do nedávné doby, kdy ho koupil Antonín Lagron.

Domek č. 10 byl postaven roku 1927 Josefem a Annou Němcovými. Jejich dcera Božena, provdaná Benešová, zde bydlí s manželem dodnes.

Putování chalupami a rody v Bítovánkách ukončíme č. 11. Ten je od roku 1971 obýván stále rodinou Štechovou.

Seznámili jsme se s mnoha rody, které zde v minulosti žily, i když jsme zcela opominuli jména nájemníků, kteří byli v minulosti nedílnou součástí chalup. Co nám prozrazují a jak vlastně lidé žili? Byli to chalupníci, lidé spjatí s půdou a přírodou, která určovala běh jejich života. Jen málo z nich mělo jiné povolání. Teprve posledních 50 let znamenalo diametrální rozdíl. Nic nevíme o jejich vztazích. Jen četné vzájemné sňatky, kmotrovství prozrazují, že lidé žili v uzavřeném společenství. Dávno vyhasly někdejší sousedské spory, už jen tušíme dávné tragédie - předčasné smrti rodičů či dětí. Bítovánky žijí svým poklidným životem. Nejstarším občankám je 91 let, nejmladší vykračuje teprve druhý rok. Jaké budou Bítovánky v budoucnosti? Co my zanecháme budoucím generacím?